Energie kolem nás

Určitě všichni známe energie ,za které platíme, např. ČEZ. 

Já bych ráda ale psala o jiných energiích. O energiích, které jsou všude kolem nás, které pulsují naším tělem. 

Každý máme svou energii, energii boží podstaty. Je to energie, se kterou se narodíme. Narodíme se v čisté energii, beze strachů, bez všech těch vzorců, které přebíráme od rodiny, později od společnosti. Jako malé děti jsme jen v přítomnosti a umíme vyjádřit upřímnou radost z nového poznání, nebo smutek, když se nám něco nelíbí. Taky jako malé děti si jdeme za svým a nevzdáváme to. Třeba, když se učíme chodit, kolikrát spadneme, ale hned se zvedneme a zkoušíme to znovu a znovu. Narodíme se s jasným vnímáních svých potřeb a jasným napojením na svou duši, svoji energii. Jdeme v souladu se svou duší. 

Zhruba kolem 7let věku zapomínáme na napojení na zdroj a vydáváme se do materiálního světa, světa tvořeného kolektivním vědomí, jsme omezováni okolím a různými okolnostmi. Jako dospělí jsme plni očekáváni nových zkušeností, získáváme nové zkušenosti, znalosti a jdeme už v materialismu za svými sny ( pokud je vnímáme ). Očekáváme více a více od života, říkáme si až jednou budu mít to , tak budu štastný. Dosáhneme toho, ale naplnění radosti přijde jen na chvíli a pak se dostáváme znovu do stavu…až budu mít tamto ,tak budu štastný. Žijeme rychleji, více se stresujeme a vzniká nám takové nekončící se kolečko. 

Zkušenost tohoto očekávání dává vzniknout zklamání , nespokojenosti a ztráty víry v samu sebe. Podřizujeme se druhým. Cítíme se unavení, podráždění, vidíme ve všem problém a vnímáme tíhu života. Dochází utažení energie v těle, různými emocemi. Zapomínáme, že máme v sobě tu sílu, energii boží podstaty, která nás vede láskyplnou cestou, která ví, po čem naše srdce touží a proč je tady. Přestáváme vnímat své potřeby. Může docházet k agresivitě, nespokojenosti, k různým formám strachům a tělo může reagovat bolestmi, nemocí , nebo jiným omezením. Tím, že žijeme v lidské společnosti, můžeme odžívat i životy jiných lidí. Dovolíme, aby si lidé na nás odkládali jejich energii. 

Např. maminky můžou žit jen dětmi ( přebírají jejich odpovědnost za školu, kamarády, kroužky, mají pocit, že jen ony vědí, co je pro jejich děti nejlepší). Pro svou domácnost a práci zapomínají sami na sebe. Jsou ze všeho unavené, neštastné a častěji se hádají s partnerem, cítí se nemilované. Děti nasávají energie svých rodičů a můžou na ně reagovat agresivitou, nebo častou nemocností. Proto je důležité se dát na první místo, není to sobecké, ale nutné. Pokud je maminka spokojená, tak je spokojená cela rodina. Jako lidé často řešíme, kdo si co o nás pomyslí, chceme se zalíbit a tak raději děláme to, co nám řeknou. My sami se nemáme rádi, ale očekáváme to od druhých, že když budeme dělat co chtějí, budou nás mít radši. Ale to není pravda….když děláme něco ,co se nám nelíbí, jdeme sami proti sobě a chybí nám sebeláska. Pak je vše pro nás těžké, komplikováné a přijímáme tíhu života, tíhu kolektivního vědomí. Přestáváme vnímat své srdce, to po čem touží, odpojujeme se od svého vnímání a cítění, ztrácíme svou intuici. Zjištujeme ,jak na vše nadáváme, jsme nespokojení, zapomínáme se smát, být vděční za to , co už máme, ale převládá nespokojenost nad tím, co nemáme. A čím více negace ve svém životě máme, tím více ji hmotníme. Podívejte se kolem sebe, s jakými lidmi se stýkáte. Zda jsou spokojení a štastní, nebo si jen stěžují, to vše nás ovlivňuje. 

Ne každý je připraven přijmout takové informace a ne každý se mnou může souhlasit. Píši ze svých zkušeností. Ale pokud Tě to zaujalo a nacházíš se v místě, které Ti nevyhovuje, tak se s tím kdykoliv dá pracovat. Cesta osobního rozvoje, je nejlepší cesta, kterou si můžeš zvolit. Vyhledej si třeba nějaké knížky o osobním rozvoji, nebo si pusti Youtube ( hodně mi pomohla videa ze začátku od Sandry Pogodové ), nebo sleduj mě. Jsem terapeutem Metody Jih, je to práce s energieme, a vnímání emocí. Při terapii dokáži uvolnit energii tak, že pojmenuji danou emoci, tok energie se uvolní a dochází k celkové úlevě. Na konci terapie Tě přivedu zpět do tvé boží podstaty a prozradím, jak dále se sebou pracovat. Ano ne vždy je vše sluníčkové, žijeme v kolektivním vědomí, které má na nás vliv, ale když se vydáš na svojí osobní cestu, zjistíš , jak ten vliv bude slábnout . Naučíš se s tím pracovat a za sebe můžu řici , že je to nejkrásnější cesta životem….cesta, která nikdy nekončí.

Chci se líbit sama sobě?

Pamatují si dobu,kdy jsem byla nespokojená se spoustou věcí ve svém životě .Hlavně sama se sebou.

V koloběhu práce a rodiny jsem zapomínala sama na sebe. Byla jsem věčně unavená, podrážděná a hezky vše zajídala jídlem a popíjela alkohol. Držela jsem různé diety, hodně jsem sportovala a vlastně, ať jsem udělala cokoliv,nic mi nedělalo radost a kila také nesla dolů.

Sebevědomí jsem neměla žádné,i když moje ego mi tvrdilo, jak je vše v pořádku a jak se vlastně mám ráda.

Výsledek bylo naprosté vyčerpání a bolest těla. Manžel si mě přestal všímat a já se snažila udělat cokoliv,abych jeho postoj vůči sama sobě změnila,protože partnerství mě trápilo nejvíce.

Byly to měsíce v začarovaném kruhu. Až díky Terapeutická metoda JIH ,která mi pomáhala a stále pomáhá jít více a více sama k sobě, do svého srdce, jsem si uvědomila pro mě velkou Věc a to, že se snažím změnit postoje těch druhých vůči sobě, místo toho, abych začala opravdu v hloubi sama sebe.

To bylo pro mě velké uvědomění. Nezájem manžela bylo jako mé zrcadlo. Já si totiž nevážila sama sebe, nenáviděla jsem se ,za to jak vypadám, jak jsem neschopná a jak jsem dovolila druhým, aby se tak ke mně chovali.

Protože jak o sobě smýšlíš, to se Ti vrací. Bylo to moje velké bolavé nalití si čistého vína.

Práce sama na sobě, je ta nejlepší věc, kterou pro sebe můžeš udělat. Nebudu Ti lhát, někdy to umí bolet, ale těch uvědomění, co získaš, jak se Ti začne rovnat život do pravdy a lásky, do pocitu lehkosti je naprosto úžasná.

Je to cesta, která nikdy neskončí, ale stoji za to, se po ní vydat .Odměnou mi je spokojenost v životě jak mém, tak celé moji milované rodiny. 

A ano umí to pořád zaskřípat, ale zvládáme to ve větší lehkosti .Vnímám více své srdce a teď hubnu sama kvůli sobě, hledám věci, které mě baví a mám se více ráda.

Tyhle řádky píší proto, že jsem terapeutem metody Jih, pomáhám lidem ze zkušeností, kterými si sama procházím a třeba je bude číst někdo, kdo se cítí stejně jako já kdysi .

Chci Ti říct, že nikdy není pozdě začít práci sama na sobě. 

Co dělat, když se necítíš dobře?

Zkus si stoupnout před zrcadlo a říct si ,mám se ráda, přijímám se taková jaká jsem.

Když si opravdu upřímně odpovíš kladně, tak moc Ti gratuluji.

Pokud si ale nebudeš umět říct, mám se ráda, ptej se sama sebe proč?

Co se Ti na sobě nelíbí?

Co chceš změnit?

Buď sama sobě tou nejlepší, ale opravdu upřímnou kamarádkou .